Dejte vzpomínkám třetí rozměr

15.08.2012 00:00

Asi každý touží po tom uchovat si nejkrásnější okamžiky svého života přesně tak, jak je vidí a prožívá. Ideálně to umějí 3D kompaktní fotoaparáty a kamery. Nejnovější přístroje už mají za sebou „dětské nemoci“, výsledné snímky jsou pak stejně ohromující jako sledování trojrozměrného televizního progreamu.

Pojem "3D" je fenoménem, který se šíří napříč technologiemi: jsou totiž moderní a lákají všechny příznivce pokroku. Tento formát zchvátil trh televizorů, počítačových her, videokamer, první 3D zástupce mají i mobily… a samozřejmě i fotoaparáty. Třetí rozměr ve fotografii a „podomácku“ natáčeném videu je vlastně výsledkem snahy ještě dokonaleji popsat zobrazenou realitu či děj.

Nic nového pod sluncem?
Podle odborníků není 3D focení vlastně žádnou převratnou novinkou, myšlenka je dokonce stará jako fotografie sama. Pod pojmem stereofotografie znamenala zachycení prostoru metodou „obou očí", tedy prostřednictvím dvou mírně posunutých záběrů, jedním pro každé oko. Pak už na fotky položené vedle sebe stačí „zašilhat“, obrázky se překryjí, scény na nich se posunou a mozek se nechá přesvědčit, že se dívá do trojrozměrného prostoru… Lepší je samozřejmě použít prohlížečku, tak jak to dělali už v polovině 19. století. Na srovnatelném principu fungovaly později také stereokotoučky, jež se vkládaly do zařízení podobného dalekohledu, který pak pro každé oko ukazoval jednu z fotografii. Pojem 3D fotoaparát se však začal používat až u digitálních přístrojů, jež dovedou vytvořit trojrozměrný, byť iluzorní, obraz, k jehož „vidění“ není nutné šilhat.

Pravý či nepravý 3D fotoaparát
Má dva objektivy (jako člověk oči), potřebuje ale také dvě závěrky, dva snímače... vlastně jde téměř o „dva v jednom“. Digitální 3D fotoaparát se dvěma „šilhajícími“ objektivy, 3D displejem a 3D zobrazením bez brýlí, se na běžný trh dostal v podstatě teprve nedávno, před pár lety. Získat fyzicky dvě fotografie z různých úhlů, ovšem bez zdvojení poloviny součástek ve fotoaparátu, lze také aplikací objektivu, který je schopen vykreslit na filmu dva obrázky. Umí to díky dvěma sadám čoček, pro každé oko jednu. Nese to však s sebou řadu složitostí a nezanedbatelných nákladů, proto se řada firem vydala levnější a pro uživatele přístupnější cestou elektronickou, která ale neumožňuje fotit pohybující se objekty. Byť je tedy 3D v tomto ohledu jasným trendem, nejspíš se ještě bude trochu trhem prodírat. Jde totiž také o tisk a zobrazování fotografií: i k tomu jsou třeba speciální přístroje, tiskárny, televize, počítače či laptopy se stejnými, tedy 3D parametry, a v závislosti na použité technologii také někdy 3D brýle. Ať tak či onak, je trojrozměrné zobrazování obrovským lákadlem a i vy mu můžete díky některému ze supermoderních přístrojů směle podlehnout.