Formuli 1 vládne Mercedes

03.09.2015 08:00

Aktuální sezóna F1 je v plném proudu, a ačkoli nic nenasvědčuje tomu, že by kdokoli ještě letos dokázal ohrozit celkové vítězství Mercedesu, druhá polovina sezóny slibuje řádnou porci skutečně napínavých bitev. Po dramatické velké ceně Belgie, je na pořadu italská Monza…

Brit Lewis Hamilton byl dlouho považován za budoucí hvězdu, s výjimkou mistrovského titulu v roce v roce 2008 se mu však z různých důvodů dlouho nedařilo naplno potvrdit a vytěžit svůj nezpochybnitelný potenciál. Snad i to hrálo roli v jeho překvapivém rozhodnutí, kdy v roce 2013 přešel z McLarenu do stáje Mercedesu. Tam měl nahradit končícího Michaela Schumachera. Očekávání byla ohromná. V první sezóně za Mercedes dojel i přes horší závodní rychlost a další nesrovnalosti v konstrukci svého monopostu na skvělém 4. místě. Sezónu nato, v roce 2014, však konstruktéři Mercedesu zabrali a dali Hamiltonovi zbraň, s níž už dokázal vybojovat titul mistra světa. A letos? Jediný, kdo jej může reálně ohrozit je jeho stájový kolega Nico Rosberg.

O úspěchu rozhoduje talent i peníze
Ve Formuli 1 záleží na celé řadě faktorů. Mezi nejdůležitější patří jezdecký um a rozpočet stájí. Mercedes má obojí, talentovaného Hamiltona a Rosberga, i největší odhadovaný rozpočet ve výši 12,5 miliardy korun (a 1 300 zaměstnanců). Oproti tomu třeba taková Manor-Marussia má budget pouhých 1,5 miliardy korun a disponuje jen 220 zaměstnanci. Zajímavé jsou rovněž kumulované náklady na výzkum a vývoj současné generace motorů F1 čtyř automobilek Mercedes, Renault, Ferrari a Honda se blíží hranici jedné miliardy eur (asi 27 miliard korun). Současná generace pohonných jednotek jsou přitom šestiválcové motory o objemu 1,6 litru, což je pokles o dva válce a 0,8 litru ve srovnání s předchozími motory. Monoposty díky tomu potřebují k absolvování závodu asi o třetinu méně paliva než v roce 2013 – jejich rychlost i kumulovaný výkon však zůstaly zhruba na stejné úrovni (přibližně 700 koní).

Formule 1 ročně generuje okolo 45 miliard korun zisku. Necelé dvě třetiny se vrací týmům ve formě různých odměn a příspěvků. Způsob distribuce napříč týmy ale není rovnoměrný a záleží mj. na výkonech závodníků. Zatímco takové Ferrari bere 5,2 miliardy, tým, který skončil poslední v pořadí předchozího ročníku, dostal jen 250 milionů korun. Za enormní příjmy F1 může samozřejmě i popularita celého podniku. Velké ceny F1 loňského ročníku 2014 po celém světě sledovalo 425 milionů lidí. V důsledku celosvětového trendu přesunu vysílání na placené programy se sice jedná o mírný pokles, na výnosech z prodeje televizních práv ovšem vedení F1 jen ve Velké Británii zaznamenalo nárůst o celých 110 %.

Historie a tradice
Série závodů Formule 1 spadá pod Mezinárodní automobilovou federaci (FIA) a jezdí se už od roku 1950 (velká cena Belgie byla už 927 závodem). Během let se velké ceny F1 jely už celkem na 73 tratích ve 36 zemích. Pouze Velká Británie a Itálie přitom hostila velkou cenu v každém roce od založení celého podniku. Není divu, pořadatelství totiž není zrovna levnou záležitostí. Promotéři, kteří chtějí uspořádat velkou cenu, musejí zaplatit licenční poplatek. Ten se liší podle finančních možností a obchodního vyjednávání. Nejdražší licenční poplatek za hostování velké ceny F1 je dnes 1,12 miliardy korun ročně. Za hostování 20 velkých cen letošního ročníku vedení soutěže vybere okolo 17,5 miliardy korun.

Historie Formule 1 je košatá i v dalších ohledech. V její historii se o start pokusilo 157 konstruktérů, jen 28 z nich přitom dokázalo překonat laťku 100 startů. Mezi nejúspěšnější stáje v tomto ohledu patří Ferrari (900 startů), McLaren (772 startů) a Williams (641). Do závodů F1 stihlo v minulosti zasáhnout už více než 800 pilotů. Jedním z posledních noviců (první sezónu odjel v roce 2013) byl Francouz Jules Bianchi, který bohužel zemřel na následky tragické nehody při velké ceně Japonska v roce 2014.

V letošní sezóně nás čeká ještě 8 nervy drásajících závodů F1. Ty všechny můžete sledovat na kanálech Sport1 HD a Sport2 HD za hlasového doprovodu profesionálních komentátorů a závodního jezdce Jana Charouze.

Zajímavosti z nadcházejících velkých cen F1

• Dějiště Velké ceny Itálie, Monza, byla vybudována v roce 1922 jako třetí permanentní závodní trať na světě, a i když už se na klopené části trati dávno nejezdí, stále existuje.
• Velké ceně Singapuru se pro svou rychle nabytou slávu a prestiž říká Monako východu.
• Velká cena Singapuru měla premiéru v roce 2008, ale v roce 1961 se jela jako Orient Year Grand Prix, byť ne pod hlavičkou F1.
• Velká cena Singapuru 2012 byla 300. závodem Michaela Schumachera.
• Velká cena Japonska 2010 byla 300. závodem Rubense Barrichella.
• Navzdory jejich nebezpečnosti se na japonských okruzích při jízdách pod hlavičkou F1 nikdo nezabil.